Fasádní polystyren

Použítí

Zateplení fasád, střech a spodní stavby, polystyren se může lepit buď lepidlem nebo na pěnu.Lepí se na varovnaný a penetrovaný podklad (omítka, beton,cihla,...)

Rozměry

Lze vyrobit na zakázku požadovaný formát, běžně se vyrábí ve formátu 1000x500 mm a v tloušťkách od 10 do 400 mm.

Chemie

Polystyren je lehká pevná látka, která vzniká polymerizací styrenu (vinylbenzenu). Styren je látka běžně se vyskytující v přírodě, průmyslově se vyrábí z ropy. Chemickou reakcí vzniká dlouhý uhlíkový řetězec, na jehož každém druhém uhlíku jsou navázány fenylové skupiny. U průmyslově vyráběného polystyrenu jsou nepravidelně rozmístěné po obou stranách uhlíkového řetězce, což zabraňuje krystalizaci.

pohled na polystyren z mikroskopu

polystyren pod mikroskopem

polymerizace styrenu

polymerizace styrenu

Výroba

Základní surovinou pro výrobu pěnového polystyrenu je zpěňovatelný polystyren ve formě perlí, obsahujících zpravidla 6-7% pentanu jako nadouvadla. Tyto perle se vyrábějí suspenzní polymerací monomeru styrenu a jsou dodávány výrobcům pěnového polystyrenu v několika velikostních skupinách od 0,3 do 2,8 mm, v závislosti na konkrétní aplikaci. Výroba pěnového polystyrenu probíhá v zásadě ve třech stupních: předpěnění, meziuskladnění a výroba bloků.

Zpěňovatelný polystyren se předpěňuje působením syté vodní páry v předpěňovacích zařízeních. Během tohoto procesu zvětší perle svůj objem na dvaceti až padesáti násobek původního objemu a uvnitř každé perle vznikne buněčná struktura. Výsledná sypná hmotnost je dána teplotou páry a dobou jejího působení na perle. Proces meziuskladnění probíhá v provzdušňovaných silech. V čerstvě vypěněných perlích se totiž během chlazení vytvoří podtlak, způsobující vysokou citlivost perlí na mechanické poškození. Difusí vzduchu do buněk perlí se podtlak vyrovnává, perle získávají větší mechanickou pružnost a zlepšuje se jejich další zpracovatelnost. Předpěněné a vyzrálé perle mohou být nyní různými způsoby zpracovány na konečné výrobky. Nejčastěji používaný postup zpracování je výroba bloků a řezání na desky. Dutina blokové formy ve tvaru kvádru s parními tryskami ve stěnách se zcela vyplní předpěněnými perlemi a vystaví se opět působení syté vodní páry. Perle změknou a působením pentanu a vzduchu v buňkách dále expandují. V uzavřeném prostoru formy se vzájemně svaří a vytvoří kompaktní blok. Po relativně krátké době na ochlazení jsou bloky vyjmuty z formy a uskladněny před dalším zpracováním. Potom jsou řezány teplým, nebo studeným drátem na desky.

Vlastnosti

Široké využití polystyrenu je možné díky jeho výborným vlastnostem:

Vynikající tepelně izolační vlastnosti
Vynikající tepelně izolační vlastnosti EPS spočívají v tom, že jeho struktura je tvořena mnoha uzavřenými buňkami tvaru mnohostěnu, obsahujícími vzduch, který má, jak známo, pouze nepatrnou tepelnou vodivost. Pěnová hmota se skládá asi ze 2% polystyrenu a 98% vzduchu. Skutečnost, že buňky obsahují vzduch způsobuje, že se tepelně izolační vlastnosti EPS s časem nezhoršují jako u řady jiných pěnových hmot, obsahujících jiné plyny.

Zvukové izolační vlastnosti
Při výrobě elastifikovaných desek pěnového polystyrenu izolujících kročejový hluk jsou bloky stlačovány v mechanických lisech přibližně na třetinu své výchozí tloušťky. Po uvolnění stlačení dosahují asi 4/5 svého původního rozměru. Uvedeným postupem dochází k narušení buněčné struktury polystyrenu a tím k výraznému zlepšení jeho akustických vlastností. Bloky jsou pak rozřezány na desky, používané hlavně do plovoucích podlah pro snížení kročejového hluku.

Minimální nasákavost
Protože pěnový polystyren není rozpustný ve vodě a má uzavřenou buněčnou strukturu, nepohlcují buňky ve své struktuře téměř žádnou vodu. Tento fakt způsobuje, že se tepelně izolační ani mechanické vlastnosti EPS významně nemění ani při dlouhodobém působení vody.
Na rozdíl od vody může vodní pára, která je obsažena ve vzduchu jako vlhkost, procházet stěnami buněk a tím i vrstvou izolace EPS. Rychlost difuse vodních par je dána difusní tloušťkou, která závisí na tloušťce vrstvy a na faktoru difusního odporu.

Tvarová stabilita
Maximálně přípustné teploty pro použití pěnového polystyrenu závisí stejně jako u všech termoplastů na době a na velikosti působících teplot. Bez dodatečného mechanického zatížení snese pěnový polystyren krátkodobé teploty do 100°C. Vlivem nepatrné tepelné vodivosti polystyrenu zůstává hloubka průniku vysokých teplot relativně malá, což působí tím příznivěji, čím má EPS větší tloušťku. Pokud je mechanicky zatěžován, pak činí jeho dlouhodobá teplota pro použití v závislosti na objemové hmotnosti mezi 75°C a 80°C.

Ekologická nezávadnost
Styren i pentan jsou látky, která se běžně vyskytují v přírodě - styren lze nalézt i v mnoha potravinách a pentan se v přírodě vytváří ve značném množství na příklad v zažívacích systémech zvířat nebo při rozkladu rostlinného materiálu působením mikroorganismů. Obě tyto látky se pro průmyslové využití vyrábějí z ropy. Pěnový polystyren neobsahuje a nikdy neobsahoval látky poškozující ozónovou vrstvu Země, známé jako freony.

Snadná úprava
Polystyren můžeme řezat, vrtat, lepit a jinak dodatečně upravovat. Snadno z něj vytvoříme dekorační nebo tvarovací prvky. Lze ho kombinovat se všemi běžnými stavebními hmotami a nátěry.

Bezpečnost
Dnes se ve stavebnictví používá pouze polystyren, který se díky samozhášenlivé úpravě stává nesnadno hořlavým.